14.11.2009
Moc Vás zdravím a posílám fotky vytvořené bezprostředně po příjezdu domů. Asi ve čtvrtině cesty Džina přelezla z mého náručí dozadu k naší Gině. Pak se jí neudělalo dobře a pozvracela se. Zbytek cesty zase strávila na mém klíně.
Po příjezdu byla dost plachá, ale zvědavost zvítězila a prošmejdila celou zahrádku. Pak si prohlídla vnitřek, napapala se a šla zase na zahradu. Já tam honila Ginu, chvíli na nás koukala a pak se přidala. Při té příležitosti jsem zjistila, že nemá ocásek dolů jako ovčák, ale nahoru jako správný oříšek. :-)
Když se unavila, šla se domů nabumbat a ještě trochu napapat, pak si vyskočila ke mně na postel, olízla mi nos a usnula. Když jsem se po pár minutách odplížila, stejně se probudila a zase běžela za mnou. Takhle jsem to opakovala asi třikrát, až si k ní nakonec lehla naše Gina a byl klid.
Holky se tedy trochu prospaly a teď se s nima chystáme na vycházku. Pořádný fotky asi pošlu jindy, tyhle jsou dělaný narychlo a nic moc.
Jo, první setkání s naší kočkou proběhlo tak, že kočka byla na ni zvědavá a běhala za ní po zahradě, ale Džina se jí bála a utíkala před ní. Druhá naše kočička je bohužel už dva týdny někde zaběhlá, takže nevím, jestli budou mít možnost se někdy seznámit.
zatím s pozdravem
marta + zbyněk
+ další email:
Myslím, že už je úplně v pohodě. když se pejsek "rozcapí" (viz poslední foto), tak to znamená, že má ve své okolí důvěru.
Jinak na vycházce se jí líbilo, pořád se držela kolem nás - byla na volno, jelikož naším obojkem úplně propadla. My na ta vodítka stejně moc nejsme. Po návratu jsme ještě blbli na zahradě a ona sama si našla v trávě gumové kolečko a nutila nás, abychom se s ní přetahovali. A taky obstojně aportuje. Je nám s ní moc dobře a myslím, že jí s náma taky.
marta + zbyněk