Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rex2 nd

Dobrý den,                                                                                  24. 2. 2013

jmenuji se Rex, jsem kříženec pravděpodobně chrta a je mi sedm let. Asi dva roky jsem bydlel v kralupském útulku Lesan a chtěl bych vám všem poděkovat za péči, kterou jste mi věnovali a říct, jak se teď mám.

V září 2012 přijela moje panička s páníčkem do útulku na obhlídku, aby nám na Vánoce přivezli nějaké vysbírané dobroty a jídlo. Tenkrát jsem bydlel v kotci s kamarádkou Betynkou. Moc jsme se jim líbili, tak nás vzali na procházku. Od té doby za námi jezdili skoro každý víkend. Když pak Bety odešla do nového domova, jezdili za mnou, protože říkali, že mě mají rádi a že jsem prima pes. Přijeli i na Štědrý den a slíbili mi, že jestli si mě do jara nikdo nevezme, tak si pro mě přijedou. Pořád mě nikdo nechtěl, museli o mě napsat i v novinách, ale stejně jsem nový domov nenašel.

A pak to přišlo!!! Páníčci mně jeden víkend odvezli na procházku k řece, kde jsem se seznámil s jejich malou fenkou. Byl jsem i u nich na zahradě, kde se mi moc líbilo. Pořádně jsem se jim tam vyválel a zpátky se mi vůbec nechtělo. Udělal jsem na ně asi dojem a tak jsem s nimi hned další víkend - v sobotu 16. 2. 2013, odjel domů.

Mám se tady báječně. Páníčci bydlí v domě s velkou zahradou a já mám vlastní zateplenou rezidenci na terase, abych měl pořádný rozhled. Zabavil jsem pro jistotu i vyřazený gauč. Baštím granule a maso a mám spoustu hraček. Nejlepší jsou samozřejmě balonky (to bude panička asi koukat, až zjistí na jaře, jak vypadá tráva po aportování).

Ven chodím v oblečku, aby mi nebyla zima, zatím mám ten, co jsem dostal na památku v Lesanu, ale čekám, až panička donese ten nový hodobožový černý s tlapkou. Večer a noc trávím v kuchyni s páníčky a ostatními členy domácnosti. Jsou tady totiž další tři holky! Ninja, to je vodní želva, je sice fajn a rád se na ni dívám, ale není s ní moc zábava. Nikita, to je ta čivaví „kočka“, ta se mi moooc líbí, bezvadně voní, ale občas brblá, že otravuji a že chlapa nechce. Pořád za ní totiž běhám. Páníček má kočičku Zorru, ale ta se mě zatím bojí, domů chodí oknem a kontroluje, jestli spím. Já bych se s ní mazlil, ale ona si asi myslí, že jí chci sníst. Věřím tomu, že se časem přesvědčí, že jsem pes velký, ale hodný. Páníčci říkají, že mám bezvadnou povahu a že jsem jejich černá láska.

Na procházku chodím každý den, někdy sám s páníčkem a někdy i s paničkou a Niki. Rád se se všemi mazlím, mručím jako medvěd a když se něco dělá, nesmím u toho chybět, protože rád pomáhám, hlavně u vaření  Doma radši nic neničím, i když jsem sám, abych nedostal vynadáno a snažím se páníčky poslouchat. Byl jsem i na veterině a jsem zdravý jako řípa.

Tak se mějte hezky, kamarádi z Lesanu, snad se vám taky brzy povede najít bezva páníčky a domov. Jo, abych nezapomněl, mám vyřídit pozdravy všem od páníčků. Brzy se na vás přijedeme podívat.
 
Pac a pusu

Rex von Libčic